Kampaň pro Filantii vymýšleli kreativci v rámci prestižní soutěže Young Lions
Jen dvacet čtyři hodin měly soutěžní týmy složené z těch nejlepších mladých talentů, aby vymysleli kampaň, jejímž prostřednictvím může Filantia oslovit veřejnost
Young Lions je prestižní světová soutěž pro mladé kreativce pořádaná Cannes Lions.
Ve čtyřech kategoriích tvoří soutěžící podle zadání klientů kampaně a plány a to v časovém limitu dvacet čtyři hodin. Do kategorie PR bylo zvolené téma Filantie - bránit zdravé prostředí a vztahy na pracovišti.
Cílovou skupinou kampaně byly označeni zaměstnavatelé (firmy, instituce, úřady, akademická pracoviště etc.) a přesvědčit je, že „kvalitní pracovní vztahy = ekonomický přínos = konkurenční výhoda“.
Cílem sdělení bylo vzbudit zájem o know-how Nadačního fondu Filantia.
O vítězných pracích rozhodovala odborná porota. V čele s prezidentkou poroty Ditou Stejskalovou, Managing Director PR and Influence Ogilvy Czech porotu pro kategorii PR zastupovali osobnosti Patricie Šedivá - Public Affairs and External Communication Manager Coca-Cola HBC, Filip Hrubý - head of External Communication Česká spořitelna, Petr Lesenský - Founder and Owner LESENSKY.CZ, Rostislav Starý - Partner PR.Konektor
Vítězné práce lze shlédnout na stránce Marketing and Media zde .
zdroj: Marketing a Media - mediální partner projektu:
Nejlépe podle poroty návrh kampaně vypracovaly Iva Křenová a Zuzana Klierová z Bison & Rose. Druhé místo obsadili Martin Svoboda a Denisa Marynčáková z agentury Lesensky.cz. Ani v kategorii PR nebylo uděleno třetí místo. Čestné uznání poroty si ale získaly Tereza Košťálková a Marie Tréglová z Vysoké školy kreativní komunikace (VŠKK).
foto: vítězná práce Ivy Křenové a Zuzany Klierová z Bison & Rose
Nadační fond Filantia se zaměřuje na zlepšování vztahů na pracovišti, bezpečné pracovní prostředí a prevenci patologických jevů (typicky bossing nebo mobbbing). Pracovní vztahy jsou ve společnosti podceňované (na to, že v práci trávíme obvykle třetinu dne, tedy více času než s rodinou, přáteli, koníčky apod. fatálně podceňované) a patologické projevy v těchto vztazích jsou tabuizované (o problémech se v podstatě nehovoří, organizace z obavy o dobré jméno případné problémy přehlížejí nebo marginalizují). Podle dat z výzkumu každý třetí zaměstnanec v ČR má zkušenost s nějakou formou násilí na pracovišti (přímých obětí útoků je 12 %). 88 % případů nikdo neřeší. Přitom nejde jen o společenský a etický problém. Je to i značný problém ekonomický. Společnosti zcela uniká právě ta ekonomická souvislost: osobám, které se s patologickými jevy setkají - byť jen jako „nezúčastnění“ svědci – prudce klesá produktivita. Což je pro organizace primární ztráta. Zároveň se organizacím zvyšuje fluktuace, vzrůstají náklady na nábor a zaškolování lidí (sekundární náklady). Trpí image organizace, pověst je poškozovaná, což zvyšuje náklady na pozitivní PR a reklamu (terciální náklady). V ČR (ale i celosvětově) jde o značný ekonomický problém a firmy/organizace by ho ve vlastním zájmu měly řešit. Paradoxem je, že pokud organizace (firmy, instituce, úřady, akademická pracoviště etc.) začnou hájit své ekonomické zájmy, vyřeší i ty společensko-etické.