První kniha na trhu na téma šikany na pracovišti: Bossing na jehlách O Kobrách, kudlankách, parazitech a jiné havěti v práci   Spoluzakladatelé Nadačního fondu Filantia, Julie Růžičková a Jiří Devát, svou knižní prvotinou bojují proti mobbingu a bossingu, tedy šikaně na pracovišti. Příběh hrdinky Bizárky založený na autentických zážitcích účastníků Svépomocné skupiny Filantia s humorem a ironií přibližuje problematiku šikany na pracovišti a radí, jak se vypořádat se všemi Kobrami. Foto: Tereza Křenová Přestože ústředním tématem knihy je sugestivní popis tíživých gradujících projevů patologického jednání v pracovním prostředí, dokázala autorka prostřednictvím své hrdinky, tiché bojovnice Bizárky, nahlédnout stísňující dějové pasáže s notnou dávkou ironie a humoru. Tragično, kterému nechybí existenciální rozměr s prvky jisté nostalgie ztraceného času, vyčerpání a hořkosti, se střídá s polohami komickými. Dané situace jsou podtrženy specifickým literárním jazykem kombinujícím výstižná metaforická pojmenování s neologismy, slangem a korporátní mluvou. Analýza nezdravého jednání a toxického prostředí je tak zabarvena osvobozujícím rozměrem ironického nadhledu, který hlavní hrdinku zachraňuje od pádu do bezútěšné propasti zoufalství, bezmoci a letargie. Psychopatické osoby jsou často nadané jistou mocí nad ostatními, přičemž se tato moc mnohdy zvrhává v čistokrevnou zvůli. Při setkání s takovým člověkem je z hlediska individua nadmíru důležité zachránit si svoji důstojnost nebo alespoň to, co z ní zůstalo, a tyto kousky opět nějak poskládat. A o to jde hlavní hrdince především. Zůstat sama sebou v morálním marasmu firmy XY, zachovat si své etické hodnoty, přežít s čistým štítem, neškodit, být prospěšná a hlavně se nevzdat. Portfolio psychických mučicích nástrojů a strategií psychopatických bosserů je poměrně pestré. Jejich cílem je oběti paralyzovat, manipulovat jimi či je jinak proměnit k obrazu svému. Je obecně známo, že psychopatickým osobnostem nelze v tomto směru upřít jistou míru sofistikované vynalézavosti. „Příběhy, které nám s důvěrou lidé svěřují, jsou velmi citlivé a emotivní. Většina lidí se nedovede v krátkém čase a bez pomoci vypořádat s traumatem, které jim vzniklo v důsledku šikany na pracovišti, proto se obracejí na Filantii. Jsou mnozí, kteří svoje silné příběhy chtějí sdílet jako pomoc, návod a příklad praxe pro druhé, “ říká Julie Růžičková, autorka knihy a zakladatelka Svépomocných vztahových skupin Filantia. Příběh Bizárky přitom není v reálném prostředí ojedinělý, někdy v životě se s určitou formou podobného chování setkalo 30 % zaměstnanců, z toho 12% v roli přímé oběti a 18 % jako svědek takového chování. Podle průzkumu, který si Filantia nechala zpracovat, je téměř polovina lidí v práci nespokojená, přičemž 10 % lidí necítí žádné uznání své práce a dalším 9 % zase vadí špatná atmosféra na pracovišti. Není ani nic překvapivého, že většina útoků, přes 70 %, míří na řadové zaměstnance – v managementu jsou podobné případy výrazně méně časté. O to cennější je ochota těch, kteří podobný nátlak zažili na vlastní kůži, podělit se o svoje zkušenosti a dát tak ostatním šanci vymanit se toxického prostředí. Autorka ve svém debutu předestírá barvitou anatomii postupného morálního a profesního rozkladu firemní kultury. Diagnózou patologického jednání na pracovišti s přesahem do hlubších rovin filozofického rozjímání o smyslu povolání a způsobech etického přežití v nezdravé pracovní divočině vyzývá k širší společenské reflexi. „Vedení často prostě nedochází, že násilí v pracovním kolektivu poškozuje celou firmu. Procesy jsou nastavené tak, že jednotlivce je možné obětovat ve prospěch celku. Ale funguje to obráceně – negativní jevy se multiplikují do celé pracovní skupiny nebo firmy. Negativní dopad na výkonnost má už jen pocit, že k šikaně dochází. Mnohdy takto pracovníci mohou hodnotit i nezvládnutou komunikaci ze strany nadřízeného. Dopad na pracovní morálku a výkon je ale stejný. Data z výzkumu nám říkají, že zhruba třetina případů je nějakým druhem jednorázového konfliktu s nadřízeným nebo kolegou. A zaměstnanci to mylně označí za šikanu a chovají se tak – tedy opět ztráta motivace, fluktuace a pro firmu rostoucí náklady. Je v bytostném zájmu firem lidem vysvětlit, co je a není šikana“, uvádí Jiří Devát, předseda správní rady Nadačního Fondu Filantia a autor prologu a epilogu. Naštěstí je možné konstatovat, že se nejen pro hrdinku Bizárku, ale i v reálném světě, objevují světla na koncích tunelů. Je čas otevřít oči a začít se bránit!  Více informací a možnostech pomoci najdete na www.filantia.cz. Výtěžek knihy podpoří projekty Nadačního fondu Filantia a rozvoj projektu Svépomocné vztahové skupiny.   O Nadačním fondu Filantia Hlavním záměrem Nadačního fondu Filantia je podpora rozvoje osobnosti jednotlivce i celé společnosti s cílem podnítit pozitivní změny v oblasti pracovněprávních vztahů v prostředí velkých firem, v akademické sféře, ve státním sektoru a podobně. Účelem je podpora rozvoje zdravé firemní kultury založené na atraktivní propozici firemních hodnot. Prostřednictvím projektů a zapojením odborníků z  různých profesních sfér Filantia usiluje o vzdělání společnosti v oblasti témat psychického násilí v pracovněprávních i v osobních vztazích. Prostřednictvím širší osvětové činnosti dlouhodobě nabízí správné metody vhodné k prevenci a eliminaci těchto jevů a současně poskytuje odbornou i právní pomoc obětem. Záměrem nadačního fondu je účastnit se veřejně prospěšných projektů, organizovat sbírky, podporovat fundraisingové aktivity s vizí naplnit předsevzetí prostřednictvím popularizační činnosti, vzdělávacích programů, rozličných mediálních forem, psychologických konzultací či právní poradenské činnosti v kooperaci s ideově spřízněnými institucemi působícími ve sféře sociální, kulturní či v oblasti vzdělání. Předsedou správní rady je Ing. Jiří Devát. Představení autorů   Julie Růžičková ( Bizárka) se věnuje práci v nadačním sektoru posledních 10 let. Před tím pracovala jako šéfredaktorka, tisková mluvčí a PR manažerka  na projektech zaměřených na vzdělávání. Svoji kariéru odstartovala v Microsoftu, kde pracovala na obchodních a marketingových pozicích 13 let. Je matkou tří synů, má ráda výzvy, zábavu, knížky, divadlo, módu, suché šampaňské, ironický humor, seriály na HBO, rychlou chůzi, zvířata, cestování, kafe s bezlaktózovým nebo sójovým mlékem, bystré ženy a muže, sushi a luštěninové polévky. A ještě tenisky.     Jiří Devát vedl český a slovenský Microsoft i Cisco Systems, byl v představenstvu Českých aerolinií a SITA. Díky tomu se stal uznávaným lídrem pro rozvoj obchodních strategií nadnárodních společností. Během své kariéry zastával vysoké manažerské pozice a současně podnikal. Z vlastní zkušenosti zná všechny aspekty fungování velkých firem i startupů. Byl oceněn jako Osobnost české ekonomiky či Manažer roku. Věnuje se také filantropii, má rád umění. Jeho oblíbenou kapelou jsou The Police, ale přitom jeho hudební archiv obsahuje na dva tisíce alb. Z jídel má nejraději valašskou zelňačku, ale sám vaří také francouzskou, marockou nebo japonskou kuchyni. Jeho pevné názory stojí na širokém poznání světa.   Ukázka: Když zaparkovala v podzemní garáži a vyjely se Šarlotou výtahem, všimla si, že si Tim skládá věci do krabice. Kývla na Šarlotu, aby na ni nečekala, zaklepala a rovnou vešla.  Tipovala mu kolem 45 let, stejně jako ostatní ředitelé měl vlastní kancelář a Bizárka o něm vlastně nic moc nevěděla. Byl schopný, měl rozhled, ale jeho osobní příběh neznala. Když teď viděl její zvědavý výraz, podíval se na ni a řekl: „Ta ať se modlí, aby ji nikdy nevyhodili! Nepřežila by nikde, kde se musí makat, to by chcípla hlady.“ Bizárka se jen zeptala: „Co se stalo?“ „Mám výpověď, v pondělí jdu na překážky.“ „Děláš si srandu?!“ „Ne! Nejdřív mi poslala vytýkací dopis, proti tomu jsem se ohradil. Bylo to celé smyšlené, nic jsem neporušil. Napsal jsem stížnost. Ale nebylo to k ničemu, tak jdu.“ „Kobru nikdy nikdo nevyhodí,“ vyslovila Bizárka to, co věděli oba. Kobry jsou výjimečně životaschopné, a ta „jejich“ byla evidentně schopná všeho. Zlá, pomstychtivá intrikánka.  „Myslíš, že ví, že je blbá?“ zauvažovala Bizárka nahlas. Tim přikývl: „Právě že to o sobě ví, a proto všechny schopný lidi likviduje. Nemá na ně. A nemá na to řídit lidi, kteří jsou chytřejší než ona.“ „Time, nemůžeš se ještě nějak bránit?“„Dali mi odstupný a překážky, dva měsíce sem nemusím páchnout a jsem za to rád. Víš co? Mně se ulevilo. Ten tlak a věčná buzerace už mě vyčerpávaly.“ „Víš, jak se cítím já?“ nadhodila Bizárka. „Jako znásilněná, jako zneužitá. Jsem sama na sebe naštvaná, že jsem to všechno dovolila.“   Všechny postavy a události v této knize jsou smyšlené. Jakákoli podobnost se skutečnými, žijícími či mrtvými osobami je čistě náhodná. Jakákoli podobnost se skutečnými osobami nebo organizacemi je čistě náhodná a autory nezamýšlená. Kontakty   Nakladatelství Došel Karamel: Instagram: https://www.instagram.com/doselkaramel/?hl=cs   Nadační fond Filantia: www.filantia.cz info@filantia.cz Kontakt pro média: Iva Polednová, iva.polednova@bisonrose.cz      

Nadační fond Filantia poskytuje unikátní službu formou svépomocných skupin. Jedná se o účinnou pomoc lidem, kteří jsou anebo byli terčem psychického násilí na pracovišti. Činnost svépomocné skupiny vychází z faktu, že neřešená šikana na pracovišti je příčinou každého pátého pokusu o sebevraždu. Podle zkušenosti fondu Filantia právě včasná pomoc ve formě vyslechnutí, konzultace a poskytnutí rady mnohdy odvrátí další eskalaci konfliktu. Nadační fond Filantia tuto jedinečnou službu poskytuje zdarma.  „Jde o unikátní projekt, který jsme budovali půl roku. Dovoluji si použít slovo unikátní, protože v České republice žádný jiný neexistuje, a dokonce ani žádnou jinou zahraniční praxi neznáme. Ověřili jsme si, že Svépomocná skupina má svůj význam pro mnoho lidí, že prokazatelně pomáhá a že výsledky, které doposud máme, předčily daleko naše původní očekávání“, vysvětluje Julie Růžičková, moderátorka jedné ze skupin. Julie Růžičková má sama se šikanou na pracovišti vlastní zkušenosti, které jí přiměly k tomu, že vznik této služby iniciovala. Podle ní právě možnost svěřit se, poradit se a sdílet své zážitky je ohromně důležité pro oběti šikany na pracovišti. Jí samotné v době, kdy čelila bossingu, taková pomoc citelně chyběla. Každý, kdo se stal terčem útoků svého kolegy nebo nadřízeného, hledá pomoc a radu, a to v takové formě, která mu pomůže oprostit se od pocitů studu, obavy z výsměchu nebo bagatelizace situace.   „Skupina se stala pro mě pilířem, o který se lze opřít. Nacházím zde velké porozumění, oporu, a také pocit bezpečí. Jsem vděčná za to, že taková skupina existuje a že jsem zde potkala takové lidi, kteří mají nejen obdobnou zkušenost, ale také vědomosti a znalosti, jejichž sdílení je pro mě velkou pomocí. Přeji všem, kteří si prochází nebo prošli bossingem, mobbingem nebo šikanou v zaměstnání, aby měli takové štěstí jako já a měli možnost se svěřit a sdílet své trápení zde, ve Filantii,“ popisuje členka skupiny, paní Lenka. Paní Lenka navštěvuje skupinu pravidelně a obrátila se na ni v době, kdy řešila obtížnou situaci v zaměstnání. Skupina jí pomohla nahlédnout na situaci z jiných úhlů pohledů, čehož většinou jedinec pod tlakem emocí a pocitu příkoří, které se mu děje, není schopen.  Odstup a střízlivé hodnocení situace je při tom zásadní pro další vývoj. Ten může buďto být vyhrocený, kdy se jedna nebo druhá strana domáhá svých práv soudní cestou, nebo v důsledku permanentního stresu dojde u člověka i k poškození zdraví a minimálně k vyhoření. Účast ve skupině je dobrovolná, postavená na principu důvěry a respektu. Členy skupiny jsou osobnosti z různých sfér. Vyhledávají ji nejen oběti šikany, ale také expertní dobrovolníci z řad manažerů a mediátorů. Kromě psychické podpory a porozumění si členové skupiny navzájem poskytují i odborné rady, a to vše podle pravidla skupiny - svépomocně. Počet účastníků jedné skupiny je stanovený na limit deseti lidí. Tak lze zachovat intimitu a prostor pro diskusi všech. Na průběh skupiny dohlíží moderátor, který sleduje cíl, aby se účastníci učili vzájemnému naslouchání a respektování druhého. Stud, neznalost práv, nátlak na pracovišti, psychické vyčerpání, ponižování, kterému zaměstnanci čelí, to je hlavní motivace lidí, kteří vyhledávají službu Svépomocné skupiny Filantia.  „To, že nás podporují svým zájmem také zkušení manažeři, je ohromný benefit pro účastníky skupiny, kteří tak získávají od těchto expertních dobrovolníků mimořádně cenné rady. A vím, že i pro tyto experty je Svépomocná skupina velice přínosná. Oni zase získávají vhled do reality lidí, kteří by se jim v takové míře v běžném životě nesvěřili. Zkrátka, je to platforma, která spojuje, pomáhá a propojuje osobnosti, které se ztotožňují s posláním Filantie“, vysvětluje Julie Růžičková. Tuto unikátní službu poskytuje Nadační fond Filantia zdarma. Přihlásit se může zájemce na webu Nadačního fondu Filantia prostřednictvím přihlašovacího formuláře. Podmínkou je stvrzení souhlasu s Etickým kodexem skupiny, což garantuje bezpečnost pro každého člena. Projekt Svépomocná skupina vznikl v době pandemie koronaviru covid-19, a proto od začátku své existence probíhala skupina v online formě. To se osvědčilo a účastníci si pochvalují, že nemusejí řešit potíže s dostupností v případě prezenční formy. Pro členy skupiny je cenné i to, že si mohou sdílením a dotazováním v důvěrném prostředí ověřit, zda se v jejich případě jedná o bossing nebo jiný druh šikany, což potvrzuje zkušenost Nadačního fondu Filantia, že většina lidí není obeznámená s tím, jak šikanu definovat, jak jí rozpoznat, jak se jí účinně bránit.   „Stále je věnována v mnoha firmách a organizacích malá pozornost důležitosti vztahů na pracovišti, tomu odpovídá i často špatně nastavená predispozice firemní kultury a žádná nebo minimální prevence výskytu patologických vztahů“, doplňuje Jiří Devát, předseda správní rady Filantie. Jiří Devát v minulosti zastával vrcholové pozice v mezinárodních společnostech – GM společností Microsoft s.r.o. a CISCO systems a rozvoji firemní kultury v nadnárodních společnostech se věnuje doposud. „Osobně jsem dohlížel na rozvoj Svépomocné skupiny Filantia a výsledky, kterých dosahujeme, mě velmi těší.  Jsem rád, že jsme nekopírovali žádnou praxi, ale postavili jsme projekt na základě vlastních zkušeností, a na výsledcích průzkumu, který jsme zrealizovali v loňském roce. Ten mimo jiné ukázal, že 88 % případů šikany, respektive nějaké formy psychického násilí nikdo fakticky neřeší. To znamená, že zhruba polovinu těchto případů (45 %) nikdo ani neoznámí, a druhá polovina (43 %) jsou případy, kdy se oběť snaží věc řešit neformálně. Jak přehlížení problému, tak neformální stížnost, ale v důsledku spíš posiluje pozici útočníka a situaci v pracovní skupině zhoršuje“, rekapituluje odborné poznatky Jiří Devát. „Vedení často prostě nedochází, že násilí v pracovním kolektivu poškozuje celou firmu. Procesy jsou nastavené tak, že jednotlivce je možné obětovat ve prospěch celku. Ale funguje to obráceně – negativní jevy se multiplikují do celé pracovní skupiny nebo firmy. Negativní dopad na výkonnost má už jen pocit, že k šikaně dochází. Mnohdy takto pracovníci mohou hodnotit i nezvládnutou komunikaci ze strany nadřízeného. Dopad na pracovní morálku a výkon je ale stejný. Data výzkumu nám říkají, že zhruba třetina případů jsou nějakým druhem jednorázového konfliktu s nadřízeným nebo kolegou. A zaměstnanci to mylně označí za šikanu a chovají se tak – tedy opět ztráta motivace, fluktuace a pro firmu rostoucí náklady. Je v bytostném zájmu firem lidem vysvětlit, co je a co není šikana“, uzavírá Jiří Devát.   O Svépomocné skupině Filantia Svépomocná skupina nadačního fondu Filantia je postavená na principu skupinové psychoterapie, která pokrývá léčbu následků stresu a traumatu, způsobených dlouhodobým psychickým násilím (tj. primárně bossingem a mobbingem) v pracovním prostředí. Teorie metody svépomocné vztahové skupiny je založena na konceptu, že hojení ran způsobených stresem, právě prožívaným traumatem či posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), které mají své kořeny v dlouhodobě provozované šikaně, lze léčit prostřednictvím kontaktního terapeutického vztahu. V lidských vztazích je důležitá potřeba vyjádřit vděčnost a laskavost. Když je mezi členy skupiny pocit bezpečí, poskytují si sdílenou zkušenost a stabilitu, mohou se na sebe spolehnout a dostávají tak příležitost k sebedefinici a k vytváření vzájemných vztahů. Je to důvěra, sdílený vztah, validace, konzistentní spolehlivost, bezpečnost a neustálá reakce na vztahové potřeby každého člověka, která pomáhá odstranit pocity křivdy, napravuje kumulativní zanedbávání, rozpouští chronický stres a léčí trauma. Záštitu projektu Svépomocná skupina Filantia udělily MPSV a MHMP. O Nadačním fondu Filantia Nadační fond Filantia je veřejně prospěšný a dobročinný. Cílem jsou vzdělávání a osvěta v oblasti pracovních vztahů a pozitivní změny v prostředích firem, akademické sféry, vzdělávacích institucí.  Nástrojem je podpora jednotlivců i celé společnosti za účelem bezpečného pracovního prostředí a rozvoje zdravé firemní kultury.  Tématy jsou psychické násilí v pracovně právních vztazích, účinné metody vedoucí k eliminaci těchto jevů, odborná pomoc firmám a organizacím s prevencí, právní pomoc obětem. Nadační fond organizuje i sbírky a fundraisingové aktivity ve prospěch vzdělávacích a popularizačních projektů. Činnost nadačního fondu stojí na třech pilířích: vzdělávání, prevence, pomoc. Hlavními projekty jsou Svépomocná skupina Filantia, Poradna Filantia a vzdělávací akademie LiveTHEDay.   Kontakty: Julie Růžičková, tel.: 733 100 057, email: JulieRuzickova@filantia.cz  Jiří Devát, tel.: 602 209 603, email: JiriDevat@filantia.cz   https://www.filantia.cz/             @filantia_fond    

Přímých obětí útoků je 12 %. To jsou data z listopadu 2020. Výzkum provedl Nadační fond Filantia ve spolupráci s PPM Factum na reprezentativním vzorku 1000 respondentů. „Cílem výzkumu bylo zmapovat aktuální situaci. Násilí na pracovišti je velký problém a vážná ekonomická situace ho jen prohlubuje,“ říká předseda správní rady Nadace Filantia Jiří Devát. „Oproti dostupným datům z minulosti je patrný nárůst.“ Nadační fond Filantia se zaměřuje na vztahy na pracovišti, bezpečné pracovní prostředí a prevenci patologických jevů. „Typickým projevem násilí je bossing nebo mobbbing. Obvykle se to shrne pod výraz šikana, ale je tam podstatný rozdíl“, vysvětluje Jiří Devát. „Bossing je násilí ze strany nadřízeného, mobbing pak útok, kterého se dopouští zaměstnanec, nebo spíše zaměstnanci vůči svým kolegům. Typů projevu násilí v kolektivech je víc, ale bossing a mobbing jsou nejčastější. Časté bohužel je, že se tyto věci vůbec neřeší“, dodává Jiří Devát. „Problém násilí na pracovišti není jen etický problém, ale i ekonomický. Lidem, kteří se s patologickými jevy dostanou do styku, byť jen jako nezúčastnění svědci – prudce klesá produktivita. Pokud třetina zaměstnanců deklaruje, že mají tu zkušenost, je to i značný ekonomický problém a firmy by ho ve vlastním zájmu měli řešit“, navazuje Julie Růžičková, členka správní rady Nadačního fondu Filantia. „Pro management a vlastníky firem jsou ve výzkumu dva důležité údaje. Obě se týkají identifikace a řešení patologických jevů, které ovlivňují efektivní fungování pracovního kolektivu.“ 88 % případů šikany, respektive nějaké formy psychické násilí nikdo fakticky neřeší. To znamená, že zhruba polovinu těchto případů (45 %) nikdo ani neoznámí a druhá polovina (43 %) jsou případy, kdy se oběť snaží věc řešit neformálně. „Jak přehlížení problému, tak neformální stížnost, ale v důsledku spíš posiluje pozici útočníka a situaci v pracovní skupině zhoršuje“, shrnuje odborné poznatky Jiří Devát. „Vedení často prostě nedochází, že násilí v pracovním kolektivu poškozuje celou firmu. Procesy jsou nastavené tak, že jednotlivce je možné obětovat ve prospěch celku. Ale funguje to obráceně – negativní jevy se multiplikují do celé pracovní skupiny nebo firmy. Negativní dopad na výkonnost má už jen pocit, že k šikaně dochází. Mnohdy takto pracovníci mohou hodnotit i nezvládnutou komunikaci ze strany nadřízeného. Dopad na pracovní morálku a výkon je ale stejný. Data výzkumu nám říkají, že zhruba třetina případů jsou nějakým druhem jednorázového konfliktu s nadřízeným nebo kolegou. A zaměstnanci to mylně označí za šikanu a chovají se tak – tedy opět ztráta motivace, fluktuace a pro firmu rostoucí náklady. Je v bytostném zájmu firem lidem vysvětlit, co je a není šikana“, dodává.   Další data z výzkumu (celý průzkum si můžete prohlédnout zde): 48 % zaměstnanců není v práci spokojeno (19% finančního ohodnocení, 10% uznání svojí práce, 9% špatná atmosféra, 8% náplň práce). Nejvíce zaměstnanci čelí útokům nadřízeného (bossing) 51% a kolegů (mobbing) 36 %. Pachatelé: 53% muži, 47 % ženy. Oběti: 58 % ženy, 42 % ženy. V 64 % případů je útočníkem jednotlivec, ve 24 % skupina pracovníků. V 71 % případů je obětí řadový zaměstnanec, v 15 % střední a vyšší management, ve 3% majitel firmy nebo TOP management. Chování útočníka obhajuje: 23 % nadřízený, 19 % kolega útočníka, 13 % kolega oběti (27% případů nikdo).  Výzkum byl zrealizován ve spolupráci se společností PPM Factum metodou CAPI v rámci šetření Omnibus. Celorepublikového průzkumu se zúčastnil reprezentativní výběr tisíce respondentů od 18 do 65 let, v proporčním rozdělení dle regionů, vzdělání, různých ekonomických oborů a pracovního zařazení. Průzkum zkoumal: Spokojenost v zaměstnání Zkušenost s mobbingem a bossingem Způsob řešení a úroveň preventivních programů ve firmách   Kontakty: Julie Růžičková +420 775 032 199, linkedin.com/in/julieruzickova/ JulieRuzickova@filantia.cz    O nadačním fondu Filantia: Nadační fond Filantia je veřejně prospěšný a dobročinný. Cílem jsou vzdělávání a osvěta v oblasti pracovních vztahů a pozitivní změny v prostředích firem, akademické sféry, vzdělávacích institucí.  Nástrojem je podpora jednotlivců i celé společnosti za účelem bezpečného pracovního prostředí a rozvoje zdravé firemní kultury.  Tématy jsou psychické násilí v pracovně právních vztazích, účinné metody vedoucí k eliminaci těchto jevů, odborná pomoc firmám a organizacím s prevencí, právní pomoc obětem. Nadační fond organizuje i sbírky a fundraisingové aktivity ve prospěch vzdělávacích a popularizačních projektů. Činnost nadačního fondu stojí na třech pilířích: vzdělávání, prevence, pomoc.