Chápu, že je pro Vás celá situace náročná a vyčerpávající. Z popisu Vaší situace dochází ke kombinaci manipulativního jednání a patologického chování na pracovišti.

Z Vašeho emailu vyplývá, že se celou situaci proaktivně snažíte řešit. To chce spousty odvahy a síly. Zatím nenacházíte očekávanou reakci.

Lidé velmi často za agresi schovávají vlastní strach a obavy. Pro úvod bych zde shrnula, že manipulaci si můžeme rozdělit na tři základní:

-        manipulaci budící pocit méněcennosti (Každý by to pochopil, ale vy ….)

-        manipulaci budící úzkost (Příště si rozmyslím, jestli se obrátím právě na vás.)

-        manipulaci budící pocit viny (My jsme se sem přišli dohodnout, ale vy to tady celý rozšťouráte! …)

Tento přehled dávám jen pro nějaké vytvoření obrázku, že manipulace v komunikaci bývá velmi často opravu hluboce skryta.

Ve Vašem případě bych Vám doporučila naučit se i tyto drobné nuance rozeznávat a snažit se je „pouštět jedním uchem tam, druhým ven“. V komunikace s vašimi kolegy bude důležité zůstat asertivně neutrální. To by mohlo pomoci i vaší psychické stránce. Je podstatné si uvědomit, že obrázek o vás samých nevytváří vaši kolegové, ale vy sama. Nezáleží tak na tom, kolik úcty Vám vyjadřují, důležité je, abyste ji měla sama k sobě. Pokud se tak snažíte najít cestu, jak v takovém prostředí vydržet, volila bych cestu asertivní pasivity. Tzn. na jejich útoky nereagovat emočně, útočně. Můžete zkusit různé neutrální sdělení jako například:

-        Teď Vám nerozumím, můžete ti mi říct co tím přesně myslíte.

-        Řeknete mi kde jinde je toto běžné?

-        Řekněte mi, jak by to podle Vás tedy mělo vypadat?

-        Chápu, že to tak máte/ že Vám to tak přijde/ já celou situaci vidím následovně….

Pokud je na to prostor, také by mohlo být užitečné si o celé situaci promluvit s nestrannou osobou (HR asistentkou, asistentkou ředitele, v případě, kdy ředitel komunikaci o dané situaci odmítá), případně i s dotyčným u kterého Vám dané chování nevyhovuje.