Knihu lze objednat také v našem eshopu zde.

Přestože ústředním tématem knihy je sugestivní popis tíživých gradujících projevů patologického jednání v pracovním prostředí, dokázala autorka prostřednictvím své hrdinky, tiché bojovnice Bizárky, nahlédnout stísňující dějové pasáže s notnou dávkou ironie a humoru. Tragično, kterému nechybí existenciální rozměr s prvky jisté nostalgie ztraceného času, vyčerpání, hořkosti, se střídá s polohami komickými, přičemž dané situace jsou podtrženy specifickým literárním jazykem, který kombinuje výstižná metaforická pojmenování s neologismy, slangem, korporátní mluvou. Analýza nezdravého jednaní a toxického milieu je tak zabarvena osvobozujícím rozměrem ironického nadhledu, jenž hlavní hrdinku zachraňuje od pádu do bezútěšné propasti zoufalství, bezmoci, letargie. Při setkání s psychopatickou osobou, která má jistou moc nad ostatními (přičemž se tato moc v mnoha případech zvrhává v čistokrevnou zvůli), je z hlediska individua nadmíru důležité zachránit si svoji důstojnost anebo alespoň to co z ní zůstalo a tyto kousky opět nějak poskládat. A o to hlavní hrdince jde především. V morálním marasmu dané firmy XY zůstat sama sebou, s etickými hodnotami, které vždy zastávala, přežít s čistým štítem, neškodit, být prospěšná a hlavně se nevzdát. Portfolio psychických mučících nástrojů a strategií psychopatických bosserů, které si pro své oběti vybírají a jež mají za cíl tyto vybrané jedince paralyzovat, manipulovat jimi či jinak proměnit k obrazu svému, je poměrně pestré. Je obecně známo, že psychopatickým osobnostem nelze v tomto směru upřít jistou míru sofistikované vynalézavosti. Autorka nám ve svém debutu předestírá barvitou anatomii postupného morálního a profesního rozkladu firemní kultury v celé své kráse. Diagnózou patologického jednání na pracovišti s přesahem do hlubších rovin filosofického rozjímání o smyslu povolání a způsobech etického přežití v nezdravé pracovní divočině jakoby vyzývá k širší společenské reflexi. Z tohoto pohledu je nutné autory ocenit, že se zaměřili ve svém nadmíru čtivém románu na téma, bossing a šikana v zaměstnání, jež je tabuizované a společensky pouze minimálně reflektované. Podobně jako pro hlavní hrdinku Bizárku je nutné rovněž konstatovat, že se objevují jistá světla na koncích tunelů i v našem reálném světě.

Julie Růžičková ( Bizárka) se věnuje práci v nadačním sektoru posledních 10 let. Před tím pracovala jako šéfredaktorka, tisková mluvčí a PR manažerka pro projekty zaměřené na vzdělávání. Svoji kariéru odstartovala v Microsoftu, kde pracovala na obchodních a marketingových pozicích 13 let. Je matkou tří synů, má ráda výzvy, zábavu, knížky, divadlo, módu, suchý šampaňský, ironický humor, seriály na HBO, rychlou chůzi, zvířata, cestování, kafe s bezlaktózovým anebo sójovým mlékem, bystré ženy a muže, sushi a luštěninové polívky. A ještě tenisky.

Jiří Devát vedl český a slovenský Microsoft i Cisco Systems, byl v představenstvu Českých aerolinií a SITA. Díky tomu se stal uznávaným lídrem pro rozvoj obchodních strategií nadnárodních společností. Během své kariéry zastával vysoké manažerské pozice, stejně jako podnikal. Zná všechny aspekty fungování jak velkých firem, tak i startupů. Z vlastní zkušenosti. Oceněn jako Osobnost české ekonomiky či Manažer roku. Jiří je velmi inspirující člověk a věnuje se také filantropii, má rád umění. Jeho oblíbenou kapelou jsou The Police, ale přitom jeho diskotéka obsahuje na dva tisíce alb. Z jídel má nejraději valašskou zelňačku, ale sám vaří také francouzskou, marockou i japonskou kuchyni. Jeho pevné názory stojí na širokém poznání světa.

Ukázka:

Když zaparkovala v podzemní garáži a vyjely se Šarlotou výtahem, všimla si, že si Tim skládá věci do krabice. Kývla na Šarlotu, aby na ni nečekala, zaklepala a rovnou vešla. 

Tipovala mu kolem 45 let, stejně jako ostatní ředitelé měl vlastní kancelář a Bizárka o něm vlastně nic moc nevěděla. Byl schopný, měl rozhled, ale jeho osobní příběh neznala. Když teď viděl její zvědavý výraz, podíval se na ni a řekl: „Ta ať se modlí, aby ji nikdy nevyhodili! Nepřežila by nikde, kde se musí makat, to by chcípla hlady.“ Bizárka se jen zeptala: „Co se stalo?“

„Mám výpověď, v pondělí jdu na překážky.“
„Děláš si srandu?!“

„Ne! Nejdřív mi poslala vytýkací dopis, proti tomu jsem se ohradil. Bylo to celé

smyšlené, nic jsem neporušil. Napsal jsem stížnost. Ale nebylo to k ničemu, tak jdu.“

„Kobru nikdy nikdo nevyhodí,“ vyslovila Bizárka to, co věděli oba. Kobry jsou

výjimečně životaschopné, a ta „jejich“ byla evidentně schopná všeho. Zlá, pomstychtivá intrikánka. 

„Myslíš, že ví, že je blbá?“ zauvažovala Bizárka nahlas.

Tim přikývl: „Právě že to o sobě ví, a proto všechny schopný lidi likviduje. Nemá na

ně. A nemá na to řídit lidi, kteří jsou chytřejší než ona.“

„Time, nemůžeš se ještě nějak bránit?“
„Dali mi odstupný a překážky, dva měsíce sem nemusím páchnout a jsem za to rád.

Víš co? Mně se ulevilo. Ten tlak a věčná buzerace už mě vyčerpávaly.“

„Víš, jak se cítím já?“ nadhodila Bizírka. „Jako znásilněná, jako zneužitá. Jsem sama

na sebe naštvaná, že jsem to všechno dovolila.“

Výtěžek knížky podpoří projekty Nadačního fondu Filantia a rozvoj projektu Svépomocné vztahové skupiny

Nadační fond Filantia se věnuje patologickým vztahům na pracovišti, jejichž nejčastějším projevem je rozpad týmů, vyčleňování jednotlivce, šikana, nárůst fluktuace zaměstnanců a ekonomické ztráty pro zaměstnavatele. „Příběhy, které nám s důvěrou lidé svěřují, jsou velmi citlivé a emotivní. Většina lidí se nedovede v krátkém čase a bez pomoci vypořádat s traumatem, které jim vzniklo v důsledku šikany na pracovišti, proto se obracejí na Filantii. Jsou mnozí, kteří svoje silné příběhy chtějí sdílet jako pomoc, návod a příklad praxe pro druhé.  “ uvedla Julie Růžičková, zakladatelka Svépomocných vztahových skupin Filantia.

O Nadačním fondu Filantia

Hlavním záměrem Nadačního fondu Filantia je podpora rozvoje osobnosti jednotlivce i celé společnosti s cílem podnítit pozitivní změny v oblasti pracovně právních vztahů v prostředí velkých firem, v akademické sféře, ve státním sektoru apod. Účelem je podpora rozvoje zdravé firemní kultury založené na atraktivní propozici firemních hodnot. Prostřednictvím projektů a zapojením odborníků s různých profesních sfér je snahou Filantie vzdělávat společnost v oblasti témat psychického násilí v pracovně právních vztazích, jakož i osobních, nabízet prostřednictvím širší osvětové činnosti správné metody vhodné k prevenci a eliminaci těchto jevů, poskytovat odbornou i právní pomoc obětem. Záměrem nadačního fondu je účastnit se veřejně prospěšných projektů, organizovat sbírky, podporovat fundraisingové aktivity s vizí naplnit předsevzetí prostřednictvím popularizační činnosti, vzdělávacích programů rozličných mediálních forem, psychologických konzultací či právní poradenské činnosti v kooperaci s ideově spřízněnými institucemi působícími ve sféře sociální, kulturní či v oblasti vzdělání. Předsedou správní rady je Ing. Jiří Devát.

  
88 % případů šikany, respektive nějaké formy psychického násilí nikdo fakticky neřeší. To znamená, že zhruba půlku těchto případů (45 %) nikdo ani neoznámí a druhá polovina (43 %) jsou případy, kdy se oběť snaží věc řešit neformálně. „Jak přehlížení problému, tak neformální stížnost, ale v důsledku spíš posiluje pozici útočníka a situaci v pracovní skupině zhoršuje“, shrnuje odborné poznatky Jiří Devát. „Vedení často prostě nedochází, že násilí v pracovním kolektivu poškozuje celou firmu. Procesy jsou nastavené tak, že jednotlivce je možné obětovat ve prospěch celku. Ale funguje to obráceně – negativní jevy se multiplikují do celé pracovní skupiny nebo firmy. Negativní dopad na výkonnost má už jen pocit, že k šikaně dochází. Mnohdy takto pracovníci mohou hodnotit i nezvládnutou komunikaci ze strany nadřízeného. Dopad na pracovní morálku a výkon je ale stejný. Data výzkumu nám říkají, že zhruba třetina případů jsou nějakým druhem jednorázového konfliktu s nadřízeným nebo kolegou. A zaměstnanci to mylně označí za šikanu a chovají se tak – tedy opět ztráta motivace, fluktuace a pro firmu rostoucí náklady. Je v bytostném zájmu firem lidem vysvětlit, co je a není šikana“, dodává.

Další data z výzkumu:

48 % zaměstnanců není v práci spokojeno (19% finančního ohodnocení, 10% uznání svojí práce, 9% špatná atmosféra, 8% náplň práce).

Nejvíce zaměstnanci čelí útokům nadřízeného (bossing) 51% a kolegů (mobbing) 36 %.

Pachatelé: 53% muži, 47 % ženy. Oběti: 58 % ženy, 42 % ženy. V 64 % případů je útočníkem jednotlivec, ve 24 % skupina pracovníků. V 71 % případů je obětí řadový zaměstnanec, v 15 % střední a vyšší management, ve 3% majitel firmy nebo TOP management. Chování útočníka obhajuje: 23 % nadřízený, 19 % kolega útočníka, 13 % kolega oběti (27% případů nikdo). 

Výzkum byl zrealizován ve spolupráci se společností PPM Factum metodou CAPI v rámci šetření Omnibus. Celorepublikového průzkumu se zúčastnil reprezentativní výběr tisíce respondentů od 18 do 65 let, v proporčním rozdělení dle regionů, vzdělání, různých ekonomických oborů a pracovního zařazení. Průzkum zkoumal:

• Spokojenost v zaměstnání
• Zkušenost s mobbingem a bossingem
• Způsob řešení a úroveň preventivních programů ve firmách

Kontakty

Nakladatelství Došel Karamel

https://www.instagram.com/doselkaramel/?hl=cs

Mediální servis:

Bison&Rose

Iva Polednová

Tel.: 775 210 792

Email: iva.polednova@bisonrose.cz

Nadační fond Filantia:

www.filantia.cz

info@filantia.cz