Módní návrhářka Klára Nademlýnská přemýšlí o lidech neustále, tvoří pro své zákaznice mimořádnou módu a musí být empatická a vnímavá. Zajímá jí psychologie lidí, zajímá jí jejich životní styl a ví, že pohodu, klid, komfort, sebevědomí, sebeúctu, výkon i aktivitu podpoří dobrý výběr oblečení. Zaujal jí projekt svépomocných skupin, které chce Filantia provozovat a podpořila naši sbírku. Uvádíme roušky Kláry Nademlýnské, které můžete zakoupit ve Filantia e-shopu. Část výtěžku podpoří sbírku pro svépomocné skupiny. 

Pracujete v oboru, který potřebuje mimo jiné nadání, talent, píli, pracovitost, cit pro krásu. Jak je to s Vaší múzou? Kde berete inspiraci pro své dokonalé modely a módní doplňky?

Inspiraci čerpám všude okolo, v barvách přírody, v umění, ve filmu, v hudbě.... a pak jsou tu nějaké vzpomínky a pocity, které mám v sobě uložené a k nimž se vracím. Hodně si vzpomínám na styl oblékání mé maminky, byla pro mne takovou ikonickou ženou, stylovou, pozitivní, vždy s dobrou náladou a dobře vypadající. A také mě ovlivnil dlouholetý pobyt v Paříži a dodnes pro mě zůstává inspirací francouzské přirozené charisma a cit.

Ke své práci potřebujete určitě tým lidí, kterým důvěřujete a na které se můžete spolehnout. Jak by měl vypadat takový Váš „tým snů“? Co upřednostňujete při postavení takového týmu?

Tým blízkých spolupracovníků je nepostradatelný. Mám štěstí na svůj tým v ateliéru, kde se všechny kolekce rodí. Jsme už sehraní dlouhou dobu a většina kolegů se mnou spolupracuje řadu let.

Jsme rodinná firma a držíme spolu za každé situace. Já se na ně můžu spolehnout, že vše bude v nejlepší kvalitě a provedení.

Vzpomenete si na okamžik, kdy jste si najednou byla jistá tím, že toto je Vaše parketa, že toto je přesně to, co chcete v životě dělat?

Já jsem ke svojí práci, kterou vykonávám mnoho let, směřovala od dětství, moje maminka šila doma na zakázku pro své klientky a já jí při všem pozorovala. Věděla jsem, že se chci věnovat právě téhle tvořivé práci s módou. K módnímu návrhářství jsem se přiblížila na střední škole, to bylo zlomové období, jelikož jsem začala navrhovat své první modely. Velikou školou života i učení byla pro mne Paříž, kde jsem strávila skoro 10 let a z toho jsem 7 let pracovala pro firmu s dámským luxusním oblečením. Byla jsem u všeho od začátku tvorby kolekce až po finální prodej modelů na salónech a veletrzích. Postupně jsem začala realizovat své vlastní mini-kolekce, které jsem představovala v Praze a pak jsem stála před rozhodnutím, co budu dělat dál. Rozhodla jsem se vybudovat vlastní značku a přesunula jsem se zpět do Prahy. 

Existoval na Vaší profesní dráze okamžik, kdy jste propadla pocitu, že se Vám nedaří, že budete dělat něco jiného? Pokud ano, co nebo kdo Vás tohoto pocitu zbavil?

Takové okamžiky se objevily. Člověk si něco plánuje a ono to pak nejde vše, jak si představoval. Ale s tím se musí poprat každý, kdo dělá na volné noze, kdo tvoří. Já se nikdy nevzdávám. Ať mě potkaly jakékoliv problémy, vždycky jsem našla řešení, abych je překonala. Vždycky jsem se mohla spolehnout na svoji rodinu a blízké přátele. Snažím se z ničeho se nehroutit, to nikdy nepomůže a člověk se jen propadne do větší tísně. Asi mám dar, ale dovedu v nesnázích dobře zmobilizovat svoje síly a svoji energii.

Existuje typ oděvů nebo módních doplňků, které navrhujete nejraději?    

Pro mě je asi nejdůležitější dát do svých návrhů určitý momentální pocit a rozpoložení. Pak ani moc neřeším, jestli jsou to šaty nebo kabát. Doplňky přišly nějak automaticky, když jsem chtěla své modely s něčím propojit – dodělat. Doplňky jsou důležité do celkového vzhledu, mohou vše posunout někam jinam. Občas si ale ráda vytvořím i modely mimo běžnou kolekci, kde se nemusím ničím omezovat. Poslední dobou moje kolekce víc a víc inspiruje a ovlivňuje spolupráce s výtvarnými řemeslníky a mladými umělci. Baví mě hledat nové cesty a propojovat různá umělecká řemesla. Momentálně jsem nadšená z několika mladých umělců – poznala jsem úžasného mladého grafika,  jehož motiv ženských hlav chci využít jako potisk na topy a mikiny, a také jsem se seznámila s mladou malířkou, jejíž obrazy mě nadchly svou jemnosti a zároveň hloubkou pocitu.